Když jsem si našla přítele, tak jsem byla opravdu v sedmém nebi, protože v tu dobu jsem byla po velikém rozchodu, kdy jsem potřebovala nějakou spřízněnou duši. Jenom si ale nemyslete, že jsem se našla přítele jenom kvůli tomu, abych zapomněla na toho prvního přítele. Tohle tedy vůbec ne. Byla jsem po rozchodu asi rok a půl a řekla jsem si, že je právě už čas na změnu. A už jsem docela také hodně toužila po mužském objetí. Také mi chyběly láskyplné vztahy, protože jsem ani nechodila mezi kamarády. Půl roku po prvním rozchodu jsem byla velice často smutná a zavírala jsem se doma.
A kolikrát už i moje maminka mi řekla, ať už se vzchopím, protože tohle už se mnou není k vydržení. Dokonce mi moje máma řekla, že mě zavede k lékaři, aby mi předepsal nějaká antidepresiva. Ale později jsem se zlepšila. Také jsem byla ráda, protože můj současný přítel mě z toho dostal. Jenže potom nastaly další komplikace. Bohužel jsem si nesedla s jeho mámou. A takové vztahy v rodině jsou opravdu katastrofální. Někdy to dokonce končí tak, že se potom rozhádá opravdu celá rodina, takže je potom nejlepší, když se vztah ukončí.
Stále jsem se snažila přítelovou mámu nějak omlouvat a snažila jsem se s ní více vycházet, ale ty vztahy byly tak hrozné, že to ani nešlo ovlivnit. Protože přítelově mámě se nelíbilo, že mám pouze jenom výuční list, zatímco on má dvě vysoké školy. Já sice rozumím tomu, jak to myslela. Já chápu, že třeba někdo chce mít takové vztahy, aby lidé žili spolu na stejné úrovni anebo aby byly alespoň za stejné vrstvy. Jenomže já jsem byla taková chudší, zatímco můj přítel byl bohatý. Nakonec to dopadlo tak, že jsme se s přítelem po roce rozešli, protože takové vztahy v rodině byly opravdu nesnesitelné a potom jsme se také s přítelem hádali kvůli jeho mámě. A já hádky nemám ráda.