Vzpomínám si, když jsme s mým jediným dědečkem jezdili autem na výlety. A můj dědeček měl ještě starou dobrou modrou Škodovku, která už se nyní bohužel nevyrábí. Tato Škoda auto byla moje nejoblíbenější a vlastně to byla moje první zkušenost s autem. Tak je na tom byl opravdu nejlepší to, že jsme s tímto autem projeli opravdu tolik dětských poutí, že bych to opravdu ani nespočítala. Je toho vážně dost. Také mě potom velice mrzelo, když potom už dědeček zestárnul a už tohle auto nemohl řídit. Tedy sice on měl ještě jedno auto, takové úplně nové a moderní, ale prý stejně nejraději řídil to své staré auto.
Také máme opravdu plno fotek, jak jsi dědeček právě pořídil tuto modrou Škodu. Měl ji asi třicet let. Podle mého názoru je tohle opravdu perfektní, protože takhle staré auto se už dneska skoro ani nevidí. Jenomže mě opravdu hodně mrzí, že potom dědeček právě tuhle starou Škodovku dal mu bratrovi, který ji úplně zničil. Dědeček ji měl opravdu tolik let, a zatímco můj bratr ji měl sotva dva měsíce, tak už to auto bylo na odpis. Opravdu hodně mě to mrzelo, protože jsem na tohle auto měla tak krásné vzpomínky, že jsem z toho brečela snad asi dva týdny.
A vůbec nechápu, jak tohle bratr mohl dopustit, že takhle zničí krásné auto, které bylo skoro jako nové. Protože dědeček si tohle auto opravdu hodně šetřil, takže s ním v zimě vůbec nikde nejezdil. A to auto nemělo ani vůbec žádnou korozi. Nikde nebylo bourané ani poškozené a bylo prostě jako nové, je mi jasné, že každý by ho nyní chtěl do sbírky veteránů. Podle mého názoru, co mi říkali odborníci, by v dnešní době takové skvělé auto mělo hodnotu klidně i tři sta tisíc korun. A když už jsme u těch starých aut, tak líbí se vám veteráni nebo ne? Někoho veteráni přímo fascinují, zatímco někdo je nemá rád a má raději moderní kousky.